motor německy pohled ostrůvek pohled přední
pohled elektrárna česky Vodní elektrárna královského města Písku english
elektrarna elektrarna elektrarna elektrarna elektrarna

Stručná historie města:

Město Písek bylo založeno před polovinou 13. století královským rodem Přemyslovců. Hlavními důvody pro tento akt byla jednak ochrana zdejších rýžovníků zlata a dozor nad nimi, ochrana důležité obchodní cesty - Zlaté stezky, která těmito místy vedla a překračovala zde řeku a v neposlední řadě také posilování královské moci v této části království. Město bylo postaveno takzvaně na „zelené louce“, což znamená, že bylo králem rozhodnuto o založení zcela nového města. V případě Písku na strategickém místě, na skalnaté vyvýšenině nad řekou Otavou.

Samotný název města byl převzat od jména stejnojmenné osady, která ležela na protějším návrší nad řekou, a dobře vystihoval tehdy již přibližně tisíciletou tradici rýžování zlata v těchto místech, při němž na březích řeky zůstávaly po rýžovnících velké hromady pře rýžovaného zlatonosného písku.

Těmito rýžovníky a prospektory byli Keltové, kteří zde po sobě v místech, kde dnes stojí hotel Bílá Růže, zanechali stopy po svém osídlení. A co je z historického hlediska velmi důležité, v sousedství města byly v devatenáctém století odkryty dvě velké keltské mohyly z 5. století před naším letopočtem, patřící ženě a muži - příslušníkům vládnoucí keltské elity, kteří nedaleko nich jistě také sídlili. Co do rozměrů, se jedná o mohyly patřící k největším v Čechách, přičemž tyto zároveň obsahovaly poklad skutečně hodný příslušníků významné knížecí rodiny.

V roce 2008 byl v historické části města učiněn velmi významný objev, kdy v těsné blízkosti děkanského kostela byla odkryta velice zachovalá mohyla z doby bronzové, která posunuje dobu nejstaršího osídlení města minimálně o dalších tisíc let do minulosti.

Při zakládání středověkého královského města došlo k současné výstavbě Kamenného mostu, královského hradu, farního kostela, dominikánského kláštera a dalších důležitých světských i církevních staveb, jejichž architektura byla pojata skutečně velkoryse. Na těchto stavbách pracovala tzv. písecko – zvíkovská stavební huť, která mimo jiné stavěla také nedaleký hrad Zvíkov. Nejstarší částí města je Drlíčov – oblast mezi Putimskou branou a děkanským kostelem. Město bylo hned od počátku obehnáno kamennými hradbami, které zajišťovaly po celou dobu středověku obyvatelům města dostatečnou ochranu. Vstup do hradeb umožňovaly tři městské brány.

První dochovanou písemnou zmínkou o městě je listina krále Václava I. z roku 1243, avšak hlavním budovatelem města však byl jeho syn Přemysl Otakar II., který zde také velmi často pobýval. První jím vydaná listina v Písku nese letopočet 25.3. 1258 a dále byl v Písku jistě minimálně ještě na osmi návštěvách, někdy i několikaměsíčních. Přestože město i hrad patřily stejnému majiteli – králi, byl hrad od města oddělen příkopem a parkánovými hradbami, byť přístup do něj byl stejně pouze z vnitřního města. Město a hrad od sebe byly takto odděleny nejen fyzicky, ale zároveň se jednalo i o samostatné správní jednotky. Tento model městského hradu se nazývá termínem středoevropský kastel.

Že byl Písek jedním z nejpřednějších měst českého království a oblíbeným městem českých králů, dokládají i návštěvy mnohých dalších panovníků jako Jana Lucemburského, Karla IV., Václava IV., Jiřího z Poděbrad, ale i například Ferdinanda III., Marii Terezie či Františka Josefa I.

Od 13. století pomalu začalo být rýžování zlata v Otavě čím dál méně rentabilní a v okolí města se začala zlatonosná ruda těžit v dolech, odkud se vozila k dalšímu zpracování – mletí, do píseckých zlatorudných mlýnů.

Na počátku 14. století propůjčil Písku Jan Lucemburský městská práva Starého města pražského – právo vybírat mýto, osvobození od cel a mýt, právo mílové, zřízení a provozování solnice a obilnice, která byla největší obilnicí v českých zemích té doby.

Od vrcholného středověku se stal Písek přirozeným centrem poměrně rozsáhlého území a hlavním městem Prácheňského kraje potvrdil Písek již Karel IV. Později byl Písek také krajským městem. Ještě před započetím husitských válek se Písečtí přiklonili na stranu kalicha - k Jednotě táborské a v letech 1419 – 1452 byl až na krátkou přestávku dokonce samostatnou husitskou republikou. Pobýval zde Jan Žižka a kádě se společným obecním majetkem spravoval husitský hejtman Matěj Louda z Chlumčan. Ohledně těchto kádí má Písek dokonce prvenství před husitským městem Tábor!

Další důležitá data:

1432 v červenci přišla ničivá povodeň (podobná té z roku 2002), kdy voda tekla až přes zábradlí Kamenného mostu, které strhla
1489 u Děkanského kostela byla jedna z původně stejně vysokých hranolovitých věží přestavěna na vysokou zvonici s hláskou
1509 písečtí zakoupili hrad spolu s celým panstvím, včetně Píseckých hor, čímž do svého majetku získali i nejrozsáhlejší lesní plochy ze všech českých měst
1532 o velikonočních svátcích zachvátil město spolu s hradem obrovský požár, po němž zůstalo zachovaných pouze přibližně na 40 domů. Tento požár byl také začátkem konce píseckého hradu, který byl pouhých 15 let po tomto požáru zmiňován jako pustý.
1546 / 1547 se Písek podílel na nevydařeném protihabsburském povstání
1547 byl v Písku stejně jako v ostatních královských městech zaveden úřad královského rychtáře, jež zde hájil zájmy především krále, a který byl jmenován do funkce doživotně. Svou přísahou byl vázán samotnému panovníkovi, tedy Ferdinandu I. Habsburskému. Bez účasti královského rychtáře se nesměla obec ani městská rada scházet, ani rozhodovat.
1549 se z důvodu přeplnění hřbitova kolem děkanského kostela, tento přestal využívat a byl založen zcela nový hřbitov, tentokrát mimo městské hradby, za řekou naproti Podskalskému mlýnu. Roku 1576 na něm byl ještě postaven kostel Nejsvětější trojice (Svatotrojický hřbitov)
1618 po pražské defenestraci se Písek přidal na stranu stavů a v březnu roku 1619 byl císařským vojskem vypálen. V letech 1619 a 1620 byl Písek celkem třikrát obléhán a pokaždé úspěšně dobyt, přičemž poslední dobytí města znamenalo téměř jeho konec, kdy 30.9.1620 Habsburští vojáci vyvraždili téměř všechny obyvatele města a vypálili většinu domů ve městě.
1623 byl do Písku jako správce dosazen císařský generál Martin de Huerta, který zde nastolil diktaturu tyranie ve snaze obrátit písecké na katolickou víru
1708 s největší pravděpodobností již k tomuto roku sahají počátky pošty v Písku, kdy na předměstí za Kamenným mostem byla sběrna zásilek(dnes třída Národní svobody čp. 35)
1741 až 1742 byla v Písku umístněna francouzská vojenská posádka, proti níž 8. června 1742 vyrazilo rakouské vojsko. Písečtí z obavy, aby nedošlo k dalšímu zničení města při této vojenské akci, přislíbili Panně Marii, že když bude město ušetřeno, tak na důkaz díkůvzdání uskuteční každý rok procesí k morovému sousoší Neposkvrněného početí Nejblahoslavenější Panny Marie na dnešním Alšově náměstí. Tak se také následně každý rok dělo a postupem doby se z těchto procesí stala „Městská slavnost“
1765 začala píseckým cechům konkurence v podobě první manufaktury (jednalo se o přádelnu)
1768 po velké povodni se zřítila levobřežní mostecká věž a už nebyla znovu vystavěna
1770 na základě nového nařízení muselo dojít k očíslování domů. Před tím probíhala orientace ve městě podle domovních znameních či podle jména majitele domu.
1778 zřízeno gymnázium
1779 zřízen v Písku stálý poštovní úřad již s dědičným poštmistrem
1785 od tohoto roku se na písecké radnici stala úředním jazykem němčina
1785 v návaznosti na předchozí zavedení číslování domů bylo nově nařízeno i označení jednotlivých ulic. Názvy byly dvojjazyčné a psané přímo na omítku nárožních budov.
1808 v Písku zavedeno první veřejné osvětlení, 40 olejových luceren na lněný olej
1825 byla stržena pravobřežní mostecká věž na konci Karlovy ulice
1835 vodárna místo valchy str. 137 – voda do městských kašen a v některých případech i do domácností
1837 až 1840 byl na místech zasypaného hradebního příkopu postaven Kronbergův altán
1841 na místech zasypaného hradebního příkopu v Palackého sadech byl vystavěn Schrenkův pavilon
1841 v Písku byla otevřena jedna z prvních veřejných knihoven v Čechách
1851 byla zbořena Pražská brána, aby se dosáhlo zlepšení dopravní obslužnosti města
1860 otevřena česká reálka
1861 zřízena první česká vyšší škola dívčí
1861 zbořena Budějovická brána, aby se dosáhlo zlepšení dopravní obslužnosti města
1863 v Gregorově ulici čp. 127, v budově pošty, byla zřízena telegrafní stanice
1866 se na radnici opět začalo úřadovat česky
1868 založena tělovýchovná jednota Sokol
1870 otevřena první škola rolnická
1875 byla do Písku přivedena železniční trať: Protivín - Zdice
1884 došlo k založení městského muzea
1884 otevřena škola revírnická
1887 Písek se stává historicky prvním městem v českých zemích s trvalým veřejným elektrickým osvětlením
1889 Písek se stává železničním uzlem díky spojení s další železniční tratí: Tábor – Písek – Ražice
1899 otevřena první škola lesnická
1903 v Písku došlo k zavedení telefonu
1933 na hranici Písku a Píseckých hor založen Lesní hřbitov, kde prostorem celého pohřebiště umístněného ve svahu prochází tzv. schody do nebe
1945 6. května byl Písek osvobozen americkými vojsky. Sovětské jednotky do města dorazily až 10. května
1950 došlo k uzavření svatotrojického hřbitova, který byl v 70. letech 20. století přeměněn na pietní park
2002 město zasáhla ničivá povodeň, která mimo jiné opět velmi poškodila Kamenný most, podobně jako roku 1432


Pomník padlým Písek v zimě Putimská brána Písek Gotické hradby Písek Morové sousoší Písek Děkanský kostel Písek Děkanský kostel Písek

Pomník padlým u Melegnana a Solferina
(Budovcova ulice)

Monumentální sochařské dílo zbudované na objednávku velitelství 11. pěšího pluku v roce 1861 pražským sochařem Emanuelem Maxem, na památku hrdinské smrti 872 vojáků tohoto píseckého pluku, kteří padli v severní Itálii v bitvách u Melegnana (8. června 1859) a u Solferina (24. června 1859).

Čtěte více...ZDE


Putimská brána
(ulice Fráni Šrámka)

Putimskou bránu snad nejvíce proslavila zlidovělá studentská píseň „Když jsem já šel tou Putimskou branou“

Čtěte více...ZDE




Gotické městské hradby a parkány
(po obvodu velké části historického města, především v ulicích: Podskalí, Na Bakalářích, Komenského a v Palackého sadech)

Město Písek bylo založeno jako součást královského hradu, jež zde plnil jednak funkci dozoru nad rýžovníky zlata v Otavě, jejich ochraně a ochraně vyrýžovaného zlata a dále také chránil velmi důležitou obchodní cestu spojující české země s Bavorskem a horními Rakousy (Zlatá stezka).

Čtěte více...ZDE


Morové sousoší na Alšově náměstí
(Alšovo náměstí)

Roku 1711 propukla v Cařihradě morová epidemie, která už dva roky poté naplno zasáhla také české země, Písek nevyjímaje. Již v srpnu roku 1713 se písecká městská rada na svém jednání zabývala otázkou, jak uchránit obyvatele města před touto nemocí. Vedle mnohých dalších, více či méně účinných opatřeních rozhodla i o vztyčení kamenného sloupu zakončeného symbolem Neposkvrněného početí Nejblahoslavenější Panny Marie po jehož obvodu budou sochy dalších svatých, jež měli ochránit město před morem. Účel vztyčení tohoto sousoší je zajímavý také tím, že vedle odvrácení nepřízně vyšší moci jakou morová epidemie a také neúroda toho roku bezesporu byly, se mělo vztyčení sousoší přičinit i za zrušení tzv. akcízní daně, což byla jedna z tehdejších forem spotřební daně.

Čtěte více...ZDE



Děkanský kostel Narození Panny Marie

Kostel zbudovala z podnětu českého krále písecko-zvíkovská stavební huť asi ve čtyřicátých až šedesátých letech 13. století. Věž kostela Narození Panny Marie je návštěvníkům přístupná s krásnou vyhlídkou na celé město a okolí. Zajímavostí jsou kostelní hodiny, které mají z úsporných důvodů opačně usazené rafie: malá ukazuje minuty a velká celé hodiny. Prohlídku věže, je nutné předem ZAREZERVOVAT.

Čtěte více...ZDE










Prácheňské muzeum
(Velké náměstí)

Prohlédnout si budete moci Pravěk a dobu slovanskou, Počátky hradu a města Písku. Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství (což je ojedinělá expoziceživých tvorů v muzeu), Písecký venkov v 19. století a Obrazovou galerii českých panovníků. Kromě toho disponuje muzeum prostorami pro krátkodobé výstavy.

Více info...ZDE

Nahoru